Tuaregové

Skupinu založili v 80. letech v Alžírsku Ibrahim, Alhassan a dnes zesnulý Intayaden. Byli zřejmě první Tuaregové, kteří začali používat elektrickou kytaru. Patřili k mladíkům, kteří vyrůstali v exilu a v touze změnit bezvýchodnou situaci svého národa pak odešli do vojenských výcvikových středisek v Libyi. Tam poznali  další hudebníky (Abdallah, Kedou a Mohamed), kteří se k nim připojili. Po vypuknutí povstání na severu Mali dezertovali a přidali se k rebelům. Brzy se jejich hlavní zbraní stala hudba, když se svými písněmi putovali mezi jednotlivými základnami a podněcovali bojovou náladu. Jejich kazety se rozšířily po celé Sahaře a staly se součástí povstání.

Po skončení povstání se skupina rozrostla o další členy a hraje často na místních slavnostech. Účast na festivalu Toucouleurs ve Francii v r. 1999 znamená začátek jejich evropské kariéry. Seznámí se tu se členy francouzské multikulturní skupiny Lo'Jo, která je jejich hudbou nadšená a produkuje r. 2001 spolu s Justinem Adamsem jejich první desku Radio Tisdas Sessions, natočenou během dvou dnů v Kidalu (oblast Adrar des Ifoghas na severu Mali), kde většina členů skupiny žije. Skupina koncertuje po Evropě a dostává se pomalu do povědomí evropských posluchačů. Druhá deska natočená ve studiu v Bamaku vychází r. 2004 pod názvem Amassakoul (Poutník) a znamená světový úspěch. Přicházejí velká turné nejen po Evropě, ale i v USA a Kanadě, a prestižní ceny ve světě "world music".

V roce 2006 natočil francouzský režisér Jérémie Reichenbach dokumentární film Teshumara, les guitares de la rébellion touareg, (Teshumara, kytary tuarežské rebelie) o vzniku skupiny a zároveň o povstání v 90. letech.

Teshumara, les guitares de la rébellion touareg

Třetí deska Aman Iman (Voda je život) vychází začátkem roku 2007 a pak následuje téměř nepřetržité světové turné až do konce roku obsahující prestižní vystoupení (jsou hosty megakoncertu Rolling Stones, vystupují v pařížské Olympii).

Skupina se také aktivně účastní práce asociace Taghreft Tinariwen, jejímž cílem je propagace a rozvoj tuarežské kultury. Je také  organizátorem tuarežského festivalu Saharské noci v Essouku u Kidalu.

Album Imidiwan: Companions bylo vyhlášeno časopisem Uncut jako nejlepší album roku 2009.

V Praze vystupovali Tinariwen už vícekrát (2004, 2005, 2006, 2007, 2009), viz fotografie z r. 2004, z r. 2006 a z r. 2009.

Název skupiny Tinariwen znamená v jazyce tamašek poušť (přesněji pouštní krajiny, jde o množné číslo slova ténéré  = pouštní krajina bez vody a života) a vyjadřuje tím, že členové skupiny jsou kel tinariwen neboli lidé z pouště. Jejich hudba přejímá prvky tradičních zpěvů, pro které je typická monotónní melodická linka a důraz na rytmus, který může přecházet až do transu. Rytmus udává hra na bubínek (tendé) a hromadné tleskání, monotónnost je oživována občasným ženským jekotem.  Novými prvky je výraznější melodičnost, tendé je nahrazeno většinou djembé a především použití elektrických kytar, které dodávájí hudbě moderní zvuk, i když způsob, jakým na ně Tinariwen hrají, se od západního stylu liší a připomíná spíš hraní na tradiční loutnu terhadent, takže nenarušuje melancholickou snovost a rytmickou uhrančivost hudby.

Pro evropské ucho bývá jejich hudba zpočátku příliš monotónní a jednotlivé skladby splývají, až po několikátém poslechu začne vnímat jejich odlišnost a objevovat detaily a rozmanitost hudby, její vnitřní dramatičnost. Různé polohy vyvolávají obrazy rodné pouště členů skupiny, ať už jemný a pravidelný rytmus kráčející karavany velbloudů, pocit ohromného prostoru a svobody nebo naopak stesku, ponuré melancholie černých skal ... Styl každého ze skládajících členů skupiny je odlišný a je také podtržen tím, že si každý zpívá své vlastní písně sám (skladby Abdallaha jsou výrazně melodické a "průzračné", Hassanovy mají taneční rytmus, Ibrahim vnáší do hudby melancholii a niternost, Mohamed "Japonec" skládá poetické balady). 

Historii skupiny je věnovaná jedna kapitola knihy Jiřího Moravčíka Když píseň tluče křídly do oken (Tinariwen : Blues radikalizované válkou a suchem) z r. 2009. Aktuální rozsáhlý článek (2011) uveřejnil J. Moravčík na webu world-music.cz.
 

 Členové skupiny :

Ibrahim ag Alhabib (Abaraybone) - nar. 1958-1960 v okolí Tessalitu (Adrar des Ifoghas), duše a zakladatel skupiny, tvůrce stylu assuf (stesk, nostalgie), skladatel, kytarista, zpěvák.
Alhassan ag Touhami (Hassan) - nar. 1959 v Kidalu (Adrar des Ifoghas), jeden ze zakládajích členů skupiny, skladatel, kytarista, zpěvák, na koncertech také tančí.
Abdoulahi ag Alhousseini (Abdallah, alias Catastrophe) - nar. 1968 v In-Lamawene (Tamesna, severovýchod Mali), skladatel, kytarista (hlavně akustická kytara), zpěvák, mluvčí skupiny.
Mohamed ag Itlal (Japonais - Japonec) - nar. kolem 1960 v Tessalitu (Adrar des Ifoghas), skladatel, kytarista, zpěvák, uznávaný básník, příležitostný člen skupiny do r. 2004. 
Eyadou ag Leche - nar. 1978  v Kidalu (Adrar des Ifoghas), kytarista, bubeník, vyrostl v exilu v Alžírsku, kde vystudoval střední školu, do skupiny přichází v r. 2003.
Saïd ag Ayad - nar. 1979 v městečku Abeybara (Adrar des Ifoghas), bubeník, ovládá prý všechny druhy afrických bubnů.
Elaga ag Hamid - kytarista.
Abdallah ag Lamida (Intadao) - nejnovější přírůstek skupiny, kytarista a zpěvák (v případě potřeby zastupuje Ibrahima na koncertech).
Kedou ag Ossad - zakládající člen skupiny, skladatel, kytarista, zpěvák, podílel se na tvorbě první desky skupiny, pak ale odešel do Alžírska. V r. 2007 založil vlastní skupinu Terakaft.
Mina wallet Oumar - nar. 1982 v Kidalu (Adrar des Ifoghas), do skupiny přišla doprovodit svou dnes zesnulou sestru Wounou wallet Oumar, která zajišťovala ženské vokály. V polovině r. 2007 přestala koncertovat kvůli mateřským povinnostem (žije dnes v Německu). Občas se skupinou koncertuje.

Web:  http://tinariwen.com/
 

Diskografie :

Radio Tisdas Sessions (2001, IRL/Wayward))
Le Chant des Fauves - Nar Djenetbouba - Imidiwaren - Zin Es Gourmeden - Afours Afours - Tessalit - Khedou Khedou - Mataraden Anexan - Bismillah - Tin-Essako (live)

Amassakoul (2004, Triban Union)
Amassakoul 'n'Ténéré - Oulahila Ar Tesninam - Chatma - Arawan - Chet Boghassa - Amidinin - Ténéré Dafeo Nikchan - Aldechen Manin - Alkhar Dessouf - Eh Massina Sintadoben - Assoul

Aman Iman (2007, Independiente/Emma) 
Cler Achel - Mano Dayak - Matadjem Yinmixan - Ahimana - Soixante Trois - Toumast - Imidiwan Winakalin - Awa Didjen - Ikyadarh Dim - Tamatant Tilay - Assouf -  Izarharh Ténéré

Live in London (DVD, 2008, Independiente)
DVD obsahuje záznam koncertu skupiny v Londýně z r. 2007, reportáž o evropském turné, dlouhé interview s Ibrahimem a krátký návod, jak si uvázat tuarežský šéš (turban) - názorně předvádí Eyadou.

.

 Imidiwan: Companions (2009, Independiente)
1. Imidiwan Afrik Tendam - 2. Lulla - 3. Tenhert - 4. Enseqi Ehad Didagh - 5. Tahult In - 6. Tamodjerazt Assis - 7. Intitlayaghen - 8. Imazeghen N Adagh - 9. Tenalle Chegret - 10. Kel Tamashek - 11. Assuf Ag Assuf - 12. Chabiba - 13. Ere Tasfata Adounia

 

 ...