Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tuaregové: kavaleristé Sahary

31. 10. 2011


Tuaregové: kavaleristé Sahary I. - Písně ze tmy, kam nedosáhne zář ohně

(Jiří Moravčík, www.world-music.cz )

První část článku shrnuje stručně historii Tuaregů a vysvětluje na pozadí historických událostí jejich vztah ke Kaddáfímu a působení v nedávném libyjském konfliktu. Následuje přehled vývoje moderní tuarežské hudby spolu s historií skupiny Tinariwen.

Po staletí si kočovní Tuaregové ve svých uhrančivě hypnotických písních vystačili s hlasy a dřevěnými nástroji. Přes všechny útrapy s nimi vydrželi až do 80.let, dál už to nešlo. Napříč národem bylo nutné rozšířit naléhavou hudební zprávu o povzbuzení národa schopnou přehlušit boje i ticho kolem Tuaregů. Tehdy skupina Tinariwen přišla s rockovým pouštním blues v němž starobylé loutny nahradily elektrické kytary.

V primitivních podmínkách natočené kazety tinariwenské blues roznesly po celé Sahaře jako aktuální poselství o tom, co se s Tuaregy právě děje. Tinariwenské protestsongy nahradily neexistující tuarežské rádio, televizi a noviny; v tom spočívala jejich neuvěřitelná, z pohledu Zápaďáka nepochopitelná síla. Ale tak to s hudbou v Africe chodí. Hudební originalitu a revoluční proměny vnímali Tuaregové až v druhém plánu.
„Jejich vliv na společnost se nedá ani vyjádřit. Tinariwen zpívali o naší každodennosti, v jejich hudbě se zrcadlil náš život. Bylo to jako by seděli vedle vás a vypravovali vám. Toužil jsem po kytaře, abych mohl ty písně  hrát, cítil jsem, že to byly stejně tak  jejich jako mé písně,“ vzpomínal Ousmane Ag Mossa.

Celý článek :
http://www.world-music.cz/umelci/detail/id/281-tuaregove-kavaleriste-sahary-i-pisne-ze-tmy-kam-nedosahne-zar-ohne

 

Tuaregové: kavaleristé Sahary II. - Krystalické svádění Tinariwen

Kaddafím veřejně deklarované schopnosti tuarežských žoldáků bojujících na jeho straně pouštnímu národu na image totiž moc nepřidaly, ale to už jsme si vysvětlili v minulém díle. Právě teď vycházející akustická deska Tassili skupiny Tinariwen s hostujícími americkými rockery, ale otevřeně – a jako doposud - vyzývá k míru a klidu: válek, povstání a poníženi si prý Tuaregové užili už dost. Je čas vrátit se k meditacím na poušti: k hudbě naděje, krásy a lásky.

Druhá část článku se zaměřuje na současnou podobu tuarežské moderní hudby a na vznik slavného Festivalu v poušti.

Na poušti, kde pochopitelně na dřevo nenarazíte, bylo nutné postavit betonové podium; i to Phillipe  Brix zvládl, kritický okamžik ale nastal, když konvoj automobilů převážející světelnou a zvukovou aparaturu zapůjčenou Lo´Jo přepadli banditi se samopaly. Naštěstí v něm byl kytarista Tinariwen Kheddou, jeden z hrdinů povstání, známý po celé Sahaře proto, jak na samém začátku bojů vedl s malou skupinou Tuaregů ozbrojených pouze meči a tyčemi útok na středisko malijské armády, kde získal cenné zbraně. Kheddou s bandity vyjednával přes dvě hodiny: “Co budete s touhle aparaturou uprostřed pouště dělat? Jestli ji okamžitě nevrátíte, řeknu to vašim rodinám.“ Bez jediného výstřelu nakonec konvoj propustili.

Obsahuje kromě jiného také zmínku o tomto webu a rozhovor s jeho autorkou o aktuálních otázkách Tuaregů a jejich hudby.

Berou Bombino Tuaregové jako jasného nástupce Tinariwen jak se o tom píše?
„Možná na mezinárodní scéně, z pohledu západně pojaté world music. Tuaregové sami nic takového neřeší, oni jsou totiž velmi regionálně zaměřeni. Vnímají sice něco jako národ či etnikum Tuaregů, ale každý je "doma" ve svém kraji a ty ostatní jsou pro něj cizinci. Bambino je z Nigeru a většina Tuaregů v Mali ho vůbec nezná. Na festivalu si ho nadšeně poslechli, ale myslím, že tím to pro ně skončilo. Obdobou Tinariwen byl v Nigeru Abdallah ag Oumbadougou a jeho skupina, takže v Nigeru můžou brát Bambina jako nástupce Abdallaha. V Nigeru je opravdu hvězdou. Tuaregové na severu Mali mají „své“ Tinariwen a další místní skupiny, například Tamikrest, Terakaft nebo Amanar ..."

Celý článek :
http://www.world-music.cz/umelci/detail/id/282-tuaregove-kavaleriste-sahary-ii-krystalicke-svadeni-tinariwen