Stručná historie Tuaregů
Nejstarší historie Tuaregů je společná s ostatními berberskými národy.
- 7 000 let př.n.l. : výskyt Protoberberů na tehdy ještě zelené Sahaře - jeskynní malby a skalní rytiny
- od konce 4. tisíciletí př.n.l. : Paleoberbeři nazývaní „Saharští Libyjci“, kontakt (i válečný) se sousedními civilizacemi, hlavně s Egyptem
- od 3. století př.n.l. : středomořské oblasti postupně ovládnuty Římany, Vandaly, byzantskou říší, rozvoj obchodu mezi Středomořím a černou Afrikou
- 1.-3. stol. n.l. : příchod velbloudů do severní Afriky, postupný rozvoj karavanního obchodu přes Saharu a kočovného života berberských kmenů žijících na poušti
Tuaregové - páni pouště
- od 7. století n.l. : pronikání Arabů z Arabského poloostrova do severní Afriky a arabizace mnoha berberských kmenů, některé saharské kmeny před arabskou invazí ustoupili hlouběji do pouště (hlavně v 9.-11. století), utvářejí se tak kmeny Tuaregů, výrazně odlišné od ostatních Berberů - přijali sice také islám, ale jinak si zachovali a dále rozvíjeli svou vlastní kulturu, jazyk i původní berberské písmo (tifinar)
- od 11. století : další postup Tuaregů na jih a rozšiřování jejich území se zakládáním velkých kmenových skupin na křižovatkách trans-saharského obchodu, až k řece Niger, některé kmeny se usazují i v okolí jižního břehu Nigeru, boje o území s místními vládci a nájezdníky (Haussové, Songhajská říše, Maročané, Fulbové) i vzájemné války mezi jednotlivými tuarežskými kmeny o mocenské postavení
Kolonizace
- od poloviny 19. století : začíná francouzská kolonizace, snaha o ovládnutí Sahary a jejího obchodu naráží dlouho na tvrdý a odhodlaný odpor Tuaregů, kteří však později v konfrontaci s novými posilami a moderními zbraněmi prohrávají
- počátkem 20. století : kapitulace jednotlivých tuarežských kmenů (Mali 1905, Niger 1917, Ahaggar - Alžírsko 1917) a jejich začlenění do Francouzské západní Afriky, spolupráce tradičních náčelníků s koloniálními správci
- začátek 60. let : vyhlášení nezávislosti samostatných států (Mali, Niger a Burkina Faso 1960, Alžírsko 1962), které si rozdělily centrální Saharu a Sahel, Tuaregové se tak ocitli v pozici národnostní menšiny žijící v nejodlehlejších a nejpustších oblastech, vzdálených od hlavních měst a od centra moci, která je v Mali a Nigeru v rukou většinového černošského obyvatelstva
Vznik nezávislých států a revolty Tuaregů
- 1963-1964 : první revolta Tuaregů v Mali v oblasti Adrar des Iforas proti nepřátelské vojenské správě krvavě potlačena (meče a velbloudi proti tankům), následují tvrdé represe (popravy, masakry celých vesnic, vybíjení stád) a první vlna útěku Tuaregů do Alžírska, Mauritánie a Libye
-
- 1990-1995 : druhá revolta Tuaregů, tentokrát vycvičených a vyzbrojených moderními zbraněmi a terénními auty, zasahující celé jejich území v Mali a Nigeru - tvrdé boje plné zatýkání a masakrů - mírové dohody za pomoci Alžírska, Burkiny Faso a Francie : Tuaregové se vzdávají požadavku na samostatnost a státy jim slibují rovnoprávné postavení, začlenění do státní moci, samosprávu a ekonomický rozvoj
Současný vývoj
- od 2. poloviny 90. let : v Mali i Nigeru postupná integrace Tuaregů do veřejného života, zvláště vůdců revolty do armády a policie, v rámci decentralizace zvyšování pravomocí samosprávy, ekonomický rozvoj však silně zaostává a s ním i sociálně-politická situace obyvatel (nedostatek škol, zdravotní péče, vysoká nezaměstnanost, nedostatek vody i potravin atd.)
- 2006 - 2009 : nové povstání Tuaregů v Mali, protože se slibovaný rozvoj nekoná - viz Třetí povstání Tuaregů v Mali
- 2007 - 2009 : povstání na severu Nigeru pod vedením MNJ (Mouvement des Nigériens pour la Justice - Nigerské hnutí za spravedlnost), upozorňuje na neplnění mírové smlouvy a požaduje „spravedlivé dělení bohatství“ týkající se hlavně příjmů z těžby uranu v kraji Agadez, přičemž tento kraj zůstává stále nejchudší oblastí - viz Povstání v Nigeru (2007-2009)
Zdroje :
Claudot-Hawad, Hélène. Touaregs. Apprivoiser le désert. Paris : Gallimard (Coll. Découverte), 2002. 144 s.
Bernus, Edmond. Les Touaregs, traditions nomades et réalités du désert.
