Umělecká řemesla
Tuaregové jsou známí svým smyslem pro krásu, zřejmě související se snahou o oživení jejich velmi strohého životního prostředí a možná i s určitou noblesou, na kterou si velmi potrpí a která se projevuje v jejich chování, oblékání, hudbě i morálních hodnotách.
Inspirováno jednoduchou krásou pouště je i tuarežské umění spíš střídmé, bez přehnané ozdobnosti. Je určeno jak pro slavnostní příležitosti, tak i pro všední den. Obsahuje především výrobky z kovu jako šperky, nože, dýky a meče nebo předměty denní potřeby a výrobky z kůže (nejrůznější vaky a tašky, pouzdra, stany, sandály), v menší míře i ze dřeva (hlavně sedla na velbloudy). Práce s kovem je výhradně mužskou činností, kdežto kožené předměty vyrábějí ženy.
NOŽE, DÝKY A MEČE
Takuba je meč dlouhý téměř 1m s rukojetí ve tvaru kříže a s červenou koženou pochvou. Dnes se nosí hlavně při různých slavnostních příležitostech. Tvoří také součást slavnostního vstupu chlapce mezi dospělé muže, ve věku 18 let, kdy na znamení dospělosti dostane tagelmust, dlouhý šátek zakrývající hlavu i větší část obličeje, a právě takubu, kterou musí nosit po dobu jednoho týdne na ochranu před zlými silami.
V podobném duchu se vyrábějí také dýky a nože, často s velmi dekorativní rukojetí a koženými pouzdry.
ŠPERKY
Šperky vyrábějí Tuaregové tradičně ze stříbra, zlato prý přináší neštěstí, i když se v některých oblastech v poslední době objevují i zlaté šperky, kterými se ženy při slavnostech ověšují, aby ukázaly své bohatství.
Mezi nejproslulejší patří tzv. agadezský kříž, přívěsek existující ve 21 variantách, z nichž každá představuje jedno město nebo vesnici z oblastí Aïr a Azawak (nejnovější 22. kříž Mano Dayak byl vytvořen r. 1996 na počest významné osobnosti tuarežské rebelie z 90. let).
O jeho původu a významu existují různé teorie, od původně křesťanského kříže dokazujícího kontakt Tuaregů s křesťanstvím z dob před zavedením islámu až po symbol čtyř světových stran. Existuje i legenda, že jde o milostný vzkaz, kterým mladík chtěl vyznat lásku své milované, nemohl se k ní však dostat, tak požádal kováře, protože kováři měli ve společnosti výjimečné postavení a měli přístup do všech domácností. Kovář tedy vytvořil šperk ve tvaru písmen T a R (v písmu tifinar : + O), označující slovo tara/tarha, což znamená v jazyce tamašek "láska". Pak stačilo pod nějakou záminkou přijít do rodiny a dívce tajně předat šperk.
Sami Tuaregové význam tohoto přívěsku nejčastěji vysvětlují tím, že symbolicky znázorňuje pramen vody (malý kruh uprostřed) a polohu tábořišť nebo hvězd kolem dokola. Název kříž mu dali až Evropané, Tuaregové pro jeho označení používají výraz teneghelt, který vyjadřuje způsob jeho výroby (enghel znamená nalít) : vytvoří se tvar kříže z vosku, obalí se hlínou, při následném pečení se vosk rozpustí, a tak vznikne forma, do níž se pak nalije roztavené stříbro. Po vychladnutí se hliněná forma rozbije a stříbrný kříž se pak brousí a zdobí až do konečné podoby.
Dalším známým přívěskem je humaisa neboli ruka Fatmy. Je tvořená pěti bílými kosočtverci představujícími pět prstů ruky. Je to šperk určen pro ženu, který ji chrání před nevhodnými a zlými pohledy, protože jeho tvar a zářivá bělost tak silně přitahují pozornost, že se zraky všech soustředí pouze na šperk.
Z velkého bohatství náhrdelníků a přívěsků lze uvést šatšat (chatchat), náhrdelník tvořený drobnými kosočtverci, který daruje muž své nevěstě a který symbolizuje přání, aby manželství bylo šťastné a plodné.
Náhrdelník celebra připomíná příhodu karavany, která putovala z Bilmy do Agadezu a zabloudila v rozlehlé poušti Ténéré. Vyčerpané a žíznivé muže od jisté smrti zachránila mladá dívka, která se z ničeho nic zjevila uprostřed pouště a na krku měla náhrdelník skládající se z mnoha drobných přívěsků. Dala mužům napít a ukázala jim, kde se nachází nejbližší pramen. Pak zmizela stejně záhadně jako přišla. Muži brzy došli ke studni a posléze šťastně dorazili do Agadezu, kde celý příběh podrobně vyprávěli. Na památku této události vyrobil kovář náhrdelník, který nazval celebra. Do půlkruhu ve tvaru měsíce zasadil drobné ploché plíšky ze stříbra, na nichž jsou vyryté obrazy z pochodu karavany pouští : duny, hvězdy, cesty, tábořiště ...
Humeni je příslib lásky. Je to přívěsek, který dává muž dívce po prvních setkáních, aby jí dal najevo, že se mu líbí. Je vyroben ze stříbra ozdobený typickými geometrickými motivy a často je doplněn polodrahokamy, např. achátem.
Náramky jsou také velmi oblíbené a existují v různých variantách, od jemných až po velké z masívního stříbra, velmi často zdobené geometrickými motivy vyrytými do kovu a vsazením ebenového dřeva. Jejich symbolika závisí na použitých motivech a symbolech.
Z dalších druhů šperků jsou oblíbené především prsteny, které s oblibou nosí i muži (pouze pro ozdobu, něco jako snubní prsten Tuaregové nemají). Mohou mít různé tvary, kulaté, čtvercové, ploché, pouze stříbrné anebo s polodrahokamy.
Náušnice pro denní nošení bývají lehké a zdobené podobnými motivy jako přívěsky a náramky. Pro slavnostní příležitosti jsou určené masívní a velmi výrazné náušnice zvané tiraut, které se nosí i jako přívěsek : základem je velký trojúhelník, k němuž jsou připevněny drobné přívěsky šatšat. Celý šperk může obsahovat několik takových velkých trojúhelníků zavěšených pod sebou.
Video : Ukázka slavnostní výzdoby ženského oděvu (Tamanrasset, Alžírsko)
Chants et danses du Hoggar (1)
Uploaded by dassine1
Závěsné klíče neboli spony na šátky, původem z Mali, mají praktickou funkci, a to udržet svou vahou cíp šátku ženy na zádech nebo na rameni i v silném větru. Dnes se nosí především jako dekorativní prvek oděvu při slavnostních příležitostech.
Fotografie tuarežských šperků :
Artisanat-Niger (katalog, články - i v angličtině)
Kouzo (katalog internetového prodeje)
African Art and Sculpture (katalog, články)
Ukázka tvorby mistra "šperkaře" Alhassane Ag Agaly z Andéramboukane v Mali : Andéramboukane.info
Video : Výroba tuarežských šperků (Bamako, Mali)
Hudba : Manu Chao a Amadou & Mariam
Obchody se šperky
Internetových obchodů s tuarežskými šperky je v Evropě dost (viz některé odkazy uvedené výše), nejlepší jsou asociace, které pouze zprostředkovávají prodej přímo od řemeslníků z Nigeru nebo z Mali, nejen proto, že výrobky jsou autentické, ale hlavně nejsou předražené a peníze z větší části putují přímo jejich výrobcům.
V České republice je nyní internetový obchod Tuareg-shop, který nabízí tuarežské šperky a další tradiční předměty, které dodává přímo asociace Tahoré, sdružující ve městě Gao (na severu Mali) rodiny Tuaregů, které se po celé generace věnují výrobě tradičních umělecko-řemeslných výrobků ze stříbra, kůže, dřeva atd. Ukázka nabídky :
KOŽENÉ VÝROBKY
Vaky a kabely se nejčastěji vyrábějí z kozí kůže, najdeme mezi ale i předměty z kůže ovčí, velbloudí nebo dokonce gazelí. Vaky na uchovávání potravin (obilí, čaje apod.) a vody nebývají příliš ozdobné a zachovávají tvar stažené zvířecí kůže. Vak na vodu z kozí kůže, gerba, o obsahu 40 litrů, působí jako lednička - má schopnost udržovat vodu chladnou i v horkém počasí.
Gerba z kozí kůže.
Kabely určené pro uchovávání a přepravu osobních věcí bývají bohatě zdobeny geometrickým vzorem a třásněmi. Nejčastěji používanou barvou je červená, zelená a černá. Liší se velikostí, tvarem i ozdobností podle účelu a podle toho, zda jsou používány muži nebo ženami.
Velké mužské kabely se při transportu věší na bok velbloudů a vytvářejí tak působivou výstroj.
Menší taštičky na peníze nebo na amulety (taghalabt) se nosí zavěšené na krku a jsou často součástí slavnostního oblečení.
Kromě vaků se z kůže zhotovují také sandály, často barevné.
Mezi kožené výrobky lze počítat také stan, vyrobený z kozí kůže. Uvnitř bývá vyzdoben mnoha třásněmi visícími "ze stropu". Zbytek vnitřní dekorace doplňují ozdobné kabely zavěšené po stranách, někdy i vyřezávané dřevěné podpěry a na zemi položené koberce a polštáře. Stěny stanu bývají obložené slaměnými rohožemi, které poskytují ochranu před větrem a prachem.
Kožený stan, okolí Aguelhoku, Mali.
Video : Ukázka výroby kožených předmětů
DŘEVĚNÉ VÝROBKY
Kromě běžných každodenních předmětů, jako jsou vařečky,
bubínky nebo krabičky na drobné předměty, jde především o typická tuarežská sedla na velbloudy, která mají vepředu trojzubec a vzadu vysoké opěradlo, posazné před hrb velblouda. K výzdobě se často používá i kůže a kov.
Zdroje :
Claudot-Hawad, Hélène. Touaregs. Apprivoiser le désert. Paris : Gallimard (Coll. Découverte). 2002. 144 s.
Agadez-Niger